Člověk je tvor vynalézavý a v nepříznivých časech si dovede poradit. V dobách válečných se máslo nahrazovalo margarínem a káva žitnou meltou. Za komunismu měly nedostupné zahraniční značkové oblečení suplovat podomácku vytvořené napodobeniny. Ve všech případech ovšem, jakmile se naskytla možnost k návratu k pravé hodnotě, o náhražky přestal být zájem. Jak je tomu s vlasy? Když začnou vypadávat, nastoupí na řadu příčesky, paruky, dojem krátce ostříhaných vlasů lze vytvořit také tetováním. Je i zde možné hovořit o náhražkách a kamufláži pouze jako o přechodném období?
Pomoci sám sobě
Nejmodernější medicínské metody umožňují, že návrat k původnímu normálnímu stavu existuje. Transplantace vlasů je zákrok, který nabývá na popularitě. Zavedené kliniky estetické medicíny se za dobu své existence mohou chlubit v průměru několika tisíci spokojenými klienty. Nespornou výhodou transplantace vlasů je, že se nemusí čekat na dárce ani obtěžovat s testy a případným darováním blízké příbuzné. Každý bere pouze ze svého, je sám sobě dárcem i příjemcem.
Při této minimálně invazivní proceduře se transplantují štěpy obsahující vlasové folikuly, které jsou geneticky odolné vůči plešatění (jako zadní část hlavy), na plešatou pokožku hlavy. Transplantaci vlasů lze také použít k obnově řas, obočí, vousů, vlasů na hrudi, ochlupení a k vyplnění jizev způsobených nehodami nebo chirurgickými zákroky, jako je například lifting obličeje. Současné techniky respektují to, že vlasy přirozeně rostou ve skupinách po 1 až 4 vlasech a “sklízejí” a transplantují vlasové „folikulární jednotky“ v jejich přirozených seskupeních. Moderní transplantace vlasů tak může dosáhnout přirozeného vzhledu napodobením původní orientace vlasů. Tento postup transplantace vlasů se nazývá transplantace folikulární jednotky (FUT).
Vlasy dárce lze získat dvěma různými způsoby: odběrem proužku a extrakcí folikulární jednotky (FUE). To jsou nejčastější záhadné zkratky, které zájemci o zákrok mohou vidět na stránkách poskytovatelů těchto služeb.
To jsou věci
Když si uvědomíme, že první úspěšná transplantace proběhla v roce 1905 (jednalo se o oční rohovku), možná nám vytane na mysli otázka, proč se na vlasy muselo čekat tak dlouho. Způsobuje to laická představa, že když je něco snadno dostupné, relativně malé a nesouvisí se život zaručujícím fungováním organismu, mělo by se s tím pracovat snadněji. Opak je ale pravdou, vlasy chirurgům provádějícím transplantace dlouho vzdorovaly. První pokusy začaly probíhat již v 50. letech minulého století, ale navzdory snaze jejich propagátorů se přesazeným vlasům moc nedařilo. Revoluci přinesla až v 90. letech téhož století revoluční technika FUT.
Nemůžeme chtít všechno
Transplantované vlasy jsou sice stoprocentně přirozené a vaše, je ovšem třeba počítat s tím, že jejich hustota nebude nikdy úplně srovnatelná s původním porostem. Druhým problémem je rychlost, se kterou se folikuly chytnou. Nastartování jejich růstu totiž trvá a první skutečně zřetelně viditelné výsledky se dostavují zhruba za půl roku. Kdo je s trpělivostí na štíru, tomu se doporučuje pro toto mezidobí využít například tetování vlasů. Nicméně až vlasy začnou růst, chovají se jako normální vlasy a žádná délka nebo účes nejsou zakázány. Jedná se o další z vymožeností, kterou si člověk zpříjemňuje život až v nejnovější fázi historie lidstva. Kdykoli v minulosti připadalo v úvahu si vlastní ustřižené vlasy na plešatá místa pouze na krátký okamžik přilepit.
Máte problémy s řídnutím vlasů nebo plešatěním? Máte na zadní části dostatečnou zásobu vlastních vlasů? Co vám brání podstoupit tetování vlasů?
